O projektu Kontakt


Tomáš Poznar: „Měl jsem obrovskou vůli duel zvrátit“

úterý, 15. 5. 2018 08:00 images/clanky/tomas-poznar-„mel-jsem-obrovskou-vuli-utkani-zvratit“-38.jpg

Opět prokázal svůj charakter a čím dál víc si získává respekt u oddaných fanoušků Baníku. Útočník Tomáš Poznar zachoval sebereflexi o přestávce sobotního ligového utkání mezi Ostravou a Libercem a ve druhém poločase vystřelil mužstvu bod za remízu 1:1. Gól mu byl odměnou za přístup a za to, jak nasadil do hry život.

Více už Vám vnímání utkání vypráví ve svém povídání. Věříme, že budete mít zajímavé počtení.


„Před zápasem jsem cítil, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. O Liberci se toho napsalo spoustu, jak tam vyhazují trenéry a podobně, a to většinou tým semkne. 

Potvrdilo se to.

První poločas se nám vůbec nepodařil. Ke konci soutěže už takové zápasy jsou. Hrajeme o holý život hodně dlouho, takže na jednu stranu jsme odolní, ale výkon se ne vždy podaří. Měli jsme výborná minulá utkání a teď jsme si vybrali slabší chvilku. Občas se stane, že to přežijete, ale nás Liberec potrestal a do poločasu to bylo 0:1.

O přestávce se projevila obrovská vůle nás všech, kdy jsme si říkali, že to tak nemůžeme nechat. Vyhecovali jsme se a ve druhé půli to šlo vidět.

Můžu říct, že jsem se sám strašně styděl za svůj výkon v první půli. Věděl jsem, že musím pořádně přidat a tím, že byl stav „jen“ 0:1, jsem měl obrovskou vůli duel zvrátit. Prostě zamakat za tým, abychom výsledek otočili. Najednou to začalo jít.

Všude jsme byli dřív, podstupovali jsme souboje. A bublaly i emoce. Osobně jsem byl hodně namotivovaný, ono to ani jinak nejde, když člověk vidí a slyší naše fanoušky. Chce vyhrát, ať se děje, co se děje. Dával jsem do druhého poločasu všechno a vyplatilo se.

Přišel gól, za který jsem moc rád, protože z předchozích dvou šancí branka nepadla. V ten moment jsem cítil obrovskou sílu a soupeře jsme zamkli. Měli jsme šance, ať už já, nebo Dame Diop, a kdybychom přidali druhý gól, bylo by to „dokonalé“.

Usilovali jsme o vítěznou branku, ale bohužel jsem tento boj nemohl s týmem podstoupit až do konce. Po 70. minutě jsem musel vystřídat. Chtěl bych být pokaždé na hřišti až do závěrečné minuty, jenže mám teď problémy s tím, že v přemíře nasazení se „splaším“, tělo se přetáhne a pramení z toho křeče. Limituje mě to a zároveň mě to mrzí. Ve druhém poločase jsem cítil, že jsem na správné vlně, že jsem všude dřív, že jsem se zlepšil technicky. V první půli jsem totiž nezpracoval ani balon… Alespoň že padl ten vyrovnávací gól, za to jsem rád!

Jiná okolnost byla ta, že jsme před zápasem byli trochu „naťuklí“, pravděpodobně z klimy v autobuse, jak jsme se vraceli z Mladé Boleslavi. Chytil jsem taky těžkou mužskou nemoc - rýmičku - a necítil jsem se moc dobře. Ale všichni bojujeme.

Jedeme celkově úplně na doraz. Víme, že už není kam uhnout.“

Další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace