O projektu Kontakt


PŘÍBĚH: Jak Jan Řezníček dokráčel k ligovému snu

neděle, 24. 6. 2018 14:00 images/clanky/pribeh-drina-misto-kapitulace-a-reznicek-dokracel-do-ligy-52.jpg

Zařadil se k těm šťastným lidem, kteří si splnili svůj životní cíl. Vlastně cíl... Pro fotbalistu Jana Řezníčka to byl dlouho pouze sen, že by mohl dostat šanci zahrát si první ligu. Vždyť vyrůstal v Pardubicích, které ještě v jeho dorosteneckých letech bojovaly jen ve třetí lize.

Pokud ale v sobě máte dávku trpělivosti a podstoupíte dřinu, sen se časem zmenší na cíl a cíl se postupně promění v realitu. Je to na mnoha osudech ověřená cesta, kterou teď může potvrdit i pětadvacetiletý rodák z Pardubic. Ten málem podlehl, málem svůj sen vzdal, ale v klíčové chvíli hlavu přepnul, vybral si zkoušku vůle a charakteru a dnes se připravuje s SFC Opava na ligovou výzvu.

Níže vypráví, jak se jeho splněný sen zrodil. Nezapomíná přitom poděkovat pardubickému klubu, kde strávil 21 let kariéry, své přítelkyni, která je mu oporou, dále nezapomíná zdůraznit, jak byl šťastný v kabině mezi spoluhráči a na závěr vyhlíží novou příležitost, za kterou je moc vděčný.

Užijte si hezké a inspirativní počtení.


„Každý kluk, který hraje fotbal, si představuje, jak je velký a je v televizi. I já to tak měl, když jsem v televizi jako malý sledoval naši ligu. Ve skutečnosti mě však nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát.

Nad tím, že bych fotbal mohl hrát na vyšší úrovni, jsem postupně začal přemýšlet až v dorostu. Že by to ale byla dokonce první liga, to bylo pořád spíše snění. V Pardubicích se v té době hrála třetí liga, takže hlavní pro mě bylo dostat se tam a případně poté jsem se chtěl pokusit o druhou ligu. Měl jsem postupné cíle.

Podařilo se obojí, postup jsem zažil v roce 2012. Pamatuji si, jak jsem byl tehdy nadšený, že mám možnost hrát druhou ligu a živit se tím, co mě celý život baví. 

V zimní přípravě v úvodní druholigové sezoně jsem si však zlomil zánártní kůstku, musel jsem na operaci (v noze mám od té doby šroub) a dlouho mi pak trvalo, než jsem se zase prosadil a hrál pravidelně. Změnilo se to až v posledních třech sezonách. A zde jsem pomalu začal myslet na další krůček. 

Některá období na této cestě ale nebyla jednoduchá. Kolem svých dvaadvaceti let, kdy se mi nedařilo prosadit a chodil jsem hrát jen za béčko, jsem pochyboval, že to s fotbalem má smysl. Přemýšlel jsem nad tím, jestli nebude lepší najít si zaměstnání a hrát někde třetí ligu nebo divizi. Pak jsem si však říkal, že jsem stále mladý a hodně mi v těchto chvílích pomáhala i přítelkyně, za což bych jí chtěl poděkovat. Překonal jsem to a dnes jsem za to moc rád. 

Tehdy jsem si řekl, že musím udělat vše pro to, abych začal v Pardubicích hrát druhou ligu. Začal jsem se o sebe více starat, takže jsem dával pozor na to, co jím a po tréninku jsem si přidával. Zaměřil jsem se na fyzičku, kterou jsem trénoval různými běhy atd. 

 

„Večer po výhře nad Spartou jsem usínal s nejlepším pocitem v životě.“

 

Najednou jsem se psychicky cítil na hřišti mnohem líp a více se mi dařilo. Po povedené přípravě jsem nenastoupil v prvním kole sezony 2015/2016, z čehož jsem byl trochu zklamaný, ale ve druhém už jsem odehrál poločas a následně v derby v Hradci jsem dostal důvěru na celý zápas. Právě od této chvíle se datují ty tři sezony, kdy jsem hrál v Pardubicích pravidelně.

Na tady tu první sezonu 2015/2016 vzpomínám rád nejen kvůli tomu, že jsem si ukázal, že na to mám, ale také díky pohárovým zápasům. Nejdříve jsme doma porazili Teplice 3:0 a postoupili jsme do dalšího kola. V něm byl na programu už dvojzápas a nám vylosovali Spartu! Moc jsem se na souboj těšil. A výsledek první zápasu? Doma jsme 1:0 vyhráli, bylo to neskutečný! Korejec Kim dal gól a Sparta padla v Pardubicích. Já jsem měl také dvě obrovské šance, ale brankář Štěch mě vychytal.

Výsledek mohl být ještě lepší, ovšem i tak jsem ten večer usínal s nejlepším pocitem v životě. 

V odvetě jsme na Letné prohráli 1:3 a v poháru jsme skončili. Nicméně Spartu jsme potrápili. Když jsme dali gól na 1:3, Sparta hodně znejistěla a strachovala se, aby neobdržela ještě jednu branku, po které bychom postoupili my.

Po sezoně 2015/2016 jsem podepsal novou smlouvu na dva roky. V ten moment jsem si dal cíl, abych se za ty dva roky posunul zase o krůček. Věděl jsem totiž, že po vypršení smlouvy mi bude pětadvacet, a to bude jedna z posledních šancí, abych se do ligy ještě podíval. Motivace byla jasná a pro naplnění cíle jsem se zase snažil dělat vše.

Světe, div se, nakonec se to vážně povedlo! 

 

„V poslední sezoně jsem si fotbal hrozně moc užíval.“

 

To ale předbíhám, znovu to na začátku nebylo jednoduché. Podzim 2016 se nepovedl jak týmu, tak i mně osobně. V půlce soutěže jsme měli jen čtrnáct bodů a hráli jsme o sestup. To jsme zatím ve druhé lize neznali.

Nezbylo nic jiného než v zimě tvrdě makat. Přišli i noví kluci, čímž se zvedla konkurence a kvalita v týmu, a to všem včetně mě hodně pomohlo. Jaro pak bylo parádní, z mužstva byla cítit vnitřní síla a dobrými výsledky jsme se postupně tabulkou posouvali výš a výš, až na konečné osmé místo.

Pamatuji si, že jedním ze zlomových zápasů byl duel v Opavě. Po dvou jarních prohrách v úvodu jsme museli uhrát body. Nastoupili jsme dobře, ale domácí dali těsně před přestávkou gól z penalty, která nás hodně naštvala. To, co se poté dělo v kabině, jsem ještě nezažil. Nikdy jsem neviděl tak namotivovaný tým. Věděl jsem, že prostě neprohrajeme. Hned po půli Joel Kayamba vyrovnal a za dalších asi deset minut jsme dali druhý gól. Výsledek jsem už ubránili a nastartovali parádní jízdu za osmým místem.

Následující sezona 2017/2018 byla pro Pardubice historická. Tento ročník jsem si fotbal hrozně moc užíval. Už na podzim jsme měli velkou sílu, hráli jsme super fotbal a v podstatě jsme byli v boji o postup. 

V zimě se však čtyři kluci vrátili do svých ligových mančaftů. Tomáš Ladra s Tondou Křapkou dokonce na jaře pravidelně nastupovali za Mladou Boleslav. Začal jsem mít obavy, jak to s námi bude vypadat. Byl jsem v očekávání, jestli dokážeme nastavenou laťku udržet. Vždyť přišel vlastně jen Tomáš Čelůstka z Opavy, zbytek doplnili mladí kluci.

 

„Byla pro mě čest být součástí pardubické kabiny.“

 

Mé obavy byly zbytečné.

I na jaře se nám dařilo a sezona skončila historickým umístěním pro Pardubice. Třetím místem! Naprostá paráda! Vyvrcholil tím poslední rok a půl, který byl vážně hodně úspěšný. Je to zároveň jeden z důvodů, proč jsem dostal šanci se posunout. Moc dobře si uvědomuji, že na mém individuálním úspěchu má zásluhu celý tým a naše výsledky.

Chci se tímto zmínit o atmosféře v pardubické kabině, která představovala jednu z našich hlavních předností. Drželi jsme spolu po většinu času, co jsem působil v A-týmu, ale jak už to tak bývá, nejvíc vzpomínáte na nejúspěšnější období. Dařilo se hlavně teď ty poslední roky a to byla opravdu radost do kabiny chodit. Ba, byla to pro mě doslova čest být její součástí. Každému bych přál tak kamarádskou atmosféru. Například jsme před tréninkem pokaždé hráli naše specifické bago. O plechovky, občerstvení, kávu, oběd, prostě cokoliv. A že to občas bylo na ostří nože! Museli jsme kolikrát i rychle maskovat krvavé zranění, aby to trenér neviděl a bago nám nezakázal... 

Bude mi to chybět, pokaždé jsem se na bago nesmírně těšil. Hlavně ale doufám, že se klukům bude nadále dařit. Budu jim fandit a jakmile to půjde, přijedu se za nimi podívat. Pardubicím bych chtěl za všechno poděkovat. Vyrostl jsem tam a jako odchovanec dostal šanci se prosadit. V klubu jsem zažil krásné roky. Těší mě, že se klub stále rozvíjí a posouvá výš. Teď je pro něj dalším krokem nový stadion, ve který všichni včetně mě doufají. 

Přeji Pardubicím, ať jim to vyjde. Poté by mohly pracovat na tom, aby se posunuly zase o krůček výš, jak jsem to teď udělal já. Věřím tomu, že se jim to jednou povede, jak se nám v dorostu s trenérem Krejčím povedlo postoupit do nejvyšší soutěže. Trenéra Krejčího chci také zmínit. Vedl mě dohromady snad osm let a za mnohé mu vděčím. 

 

„Jakmile s Opavou vše klaplo, cítil jsem úlevu a štěstí.“

 

V budoucnu bych si moc přál za Pardubice na novém stadionu zahrát první ligu, ale teď dostávám šanci v Opavě. O jejím zájmu jsem se poprvé dozvěděl pár kol před koncem sezony a dodalo mi to do posledních zápasů ještě větší motivaci. Když se poté rozjela jednání, byl jsem plný očekávání a neskutečně moc natěšený, ale stále jsem to v sobě brzdil, kdyby se přestup nepovedl. Jakmile vše klaplo, cítil jsem úlevu a štěstí, protože se mi splnil životní sen.

Budu mít šanci zahrát si první ligu. Navíc na místě, kde jsem vždycky říkal, že se mi díky fanouškům hraje nejlépe. Každý zápas, který jsem v Opavě odehrál, měl parádní atmosféru. Lidé vytvářejí super kulisu a je vidět, že fotbalem opravdu žijí. Podle videí, které jsem z poslední sezony viděl na internetu, bych navíc řekl, že se tu strhlo úplné šílenství.

Strašně se na to těším a jsem moc vděčný, že budu mít možnost v Opavě hrát. Beru to jako obrovský posun v kariéře a příležitost, jak se zase zlepšit. Jsem si vědom větší konkurence, ale ta je vždy jen a jen pozitivní, protože vás nutí se zlepšovat a tím vás posouvá výš.

Udělám zase všechno pro to, abych uspěl a pomohl týmu.“


STATISTIKY JANA ŘEZNÍČKA V FK PARDUBICE

Krajský přebor
2009/2010: 1 start, 46 minut
2010/2011: 3 starty, 270 minut, 3 góly
2015/2016: 1 start, 90 minut

Divize
2011/2012: 7 startů, 605 minut, 2 góly
2013/2014: 11 startů, 985 minut, 1 gól
2014/2015: 14 startů, 1025 minut, 3 góly
2016/2017: 4 starty, 360 minut

Česká fotbalová liga
2010/2011: 10 startů, 513 minut
2011/2012: 22 startů, 1387 minut, 2 góly

Fotbalová/Fortuna národní liga
2012/2013: 16 startů, 1218 minut
2013/2014: 19 startů, 867 minut
2014/2015: 17 startů, 1038 minut, 1 gól
2015/2016: 23 startů, 1905 minut, 4 góly
2016/2017: 29 startů, 2137 minut, 3 góly
2017/2018: 30 startů, 2696 minut, 4 góly

Jan Řezníček dále odehrál celkem 17 utkání v národním poháru a v sezoně 2013/2014 šestkrát startoval v Juniorské lize.

zdroj: www.fkpardubice.cz

 

Fotografie: archiv Honzy Řezníčka (zdroje: FK Pardubice, Petr Hrnčíř)

Další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace