O projektu Kontakt


Výhra a výborný výkon. Tomáš Poznar „doma“ slavil

pondělí, 9. 4. 2018 20:00 images/clanky/napodruhe-tomas-poznar-„doma“-uspel-ve-zline-slavil-s-banikem-31.jpg

Podruhé se jako soupeř vrátil na místa, odkud vzešel do velkého fotbalu. A zatímco loni Tomáš Poznar jen remizoval s Plzní ve Zlíně 0:0 a zápas se mu nepovedl, tentokrát slavil – již s Baníkem Ostrava - triumf, na kterém se podílel vynikajícím výkonem. Devětadvacetiletý útočník asistoval u klíčové první branky, dále odvedl spoustu práce v poli a nakonec s týmem zvítězil 2:0.

V exkluzivním povídání vypráví nejen o pocitech štěstí po výhře, ale především o mentální přípravě na specifický duel, o krásné atmosféře, která zápasy Zlína s Ostravou provází a také o smutku, jenž jej zalil před utkáním po zprávě o úmrtí paní Vidličkové…

Článek pak doprovází momentky Tomáše Poznara z utkání (autor: Jan Zahnaš).

Užijte si zajímavé počtení.


„Bývalá působiště ve mně pokaždé něco zanechají. U Zlína jsou stopy o to silnější, že jsem v klubu vyrůstal téměř celou fotbalovou kariéru a hrát tam je pro mě emotivnější.

Připravoval jsem se na specifikum celý týden a měl jsem v hlavě i nepovedený zápas, který jsem ve Zlíně odehrál s Plzní minulé jaro. Takový zápas už jsem nechtěl opakovat, protože vím, jak jsem se po něm cítil. A taky vím, že do dalšího duelu Plzně jsem nebyl ani nominovaný. 

Dá se tedy říct, že ten zápas způsobil to, že jsem se už potom v Plzni nedokázal prosadit a byl v tomto směru zlomový. 

Nechtěl jsem nic podcenit, a jelikož jsem měl v týdnu problémy s třísly, tak jsem se je snažil vyřešit způsobem, aby všechno bylo v pohodě. Kdyby to nešlo, byl jsem nachystaný trenérovi říct, že do zápasu nechci a ať dá do sestavy zdravějšího hráče, který bude pro tým platnější. 

Nicméně nakonec se to zvládlo. Doktoři s fyzioterapeutem odvedli dobrou práci, nachystal jsem se dobře, a i když kluci hráli ve středu zápas, byli skvěle připravení i oni. Myslím, že jde vidět, že se celý Baník zmobilizoval. Cíl je u nás jasně daný, a byť máme nůž na krku, situace už je schůdnější.

Před zápasem jsme byli na hotelu a s Lukášem Pazderou jsme se o utkání bavili. Jsme dva Zlíňáci, velcí kamarádi a ptal se mě na nějaké rady. Říkal jsem mu: Jedna rada nade vše je, že nesmíš připustit, že jsou to tví kamarádi, tvůj klub, ve kterém jsi působil dlouho a město, kde bydlíš. Musíš být v tomto odolný a zabiják. 

To jsem se naučil právě od toho zmiňovaného duelu ve Zlíně. Člověk nesmí mít žádné slitování, když si za něčím jde. Takto jsem byl na zápas nachystaný.

„Jdu do něho naplno!“

 

„Bylo úžasné, že zápas měl krásnou atmosféru. Taková utkání člověk chce hrát.“

 

Vyšlo to hned od začátku, kdy jsem využil zaváhání obránců na pravé straně a asistoval u gólu. Z mého pohledu byla tato akce moc pěkná a v zápase nejdůležitější, protože když v páté minutě vedete venku 1:0, tak je to bomba. Druhý klíčový moment byl ten, že jsme přečkali tlak Zlína v první půli.

Dále bylo úžasné, že zápas měl krásnou atmosféru. Taková utkání člověk chce hrát.

Znám osobně duely s Baníkem. Minule když jsem hrál na Letné za Zlín, tak jsme vyhráli 2:0. Dal jsem dva góly. Teď jsem zažil také vítězství 2:0, ale už s Baníkem. Místo gólů jsem byl vyhodnocen Deníkem Sport jako nejlepší hráč, což je také krásné, avšak upřímně říkám, že na hřišti byli lepší hráči než já. Chtěl jsem ale vyzdvihnout tu neskutečnou atmosféru, která při zápasech Baníku ve Zlíně panuje. Fanoušci asi do Zlína jezdí hrozně rádi, čehož si moc cením a zápas pak vypadá úplně jinak. 

Člověk si musí takový duel užít, protože to má všechno. Cítil jsem to napětí a tu rivalitu a byl jsem po zápase strašně šťastný, že jsme vyhráli.

Před začátkem mě naopak zamrzela zpráva, že umřela paní Vidličková. Měl jsem ji moc rád. Byla to úžasná „baba“, která nám všem hrozně fandila. Když nás viděla hrát, tak vždycky říkala: Kluci, když vás tak vidím, tak vím, že ve Zlíně dlouho nevydržíte… 

Slova se jí potvrdila. Mrzí mě, že tento zápas neviděla a bude mi moc chybět. Klobouk dolů, jak ještě v 87 letech dělala lístky na velké zápasy ve Zlíně a v buňce je přerozdělovala, aniž by byl elektronický systém.

Po zápase nám dal trenér Páník „běžecké“ volno, takže jsem zůstávala doma a užil jsem si dva slunečné dny. Něco jsem samozřejmě i pocvičil a poběhal, ale hlavně jsem si náramně odpočinul. Bylo to příjemné.

V tomto týdnu už zase jdeme na to a v sobotu nás čeká další zápas s Bohemkou. 

Nic není hotové, nejsme venku ze sestupové šlamastiky, ale abych to uzavřel - tentokrát byl výkon pěkný.

Měl jsem radost.“

Fotogalerie
Další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace