O projektu Kontakt


Na slovíčko: Jan Řezníček a jeho vzor Tomáš Rosický

úterý, 24. 4. 2018 19:00 images/clanky/na-slovicko-jan-reznicek-a-jeho-vzor-tomas-rosicky-35.jpg

Záložník Pardubic Honza Řezníček patří k fotbalistům, kteří jsou tzv. mozkem hry a oko diváka umějí potěšit pěknou tvůrčí akcí. Mnoho inspirace pro svou hru, ale i mentální zdatnost načerpal od jednoho z nejlepších českých hráčů nového tisíciletí - Tomáše Rosického (na snímku). „Malý Mozart“ je jeho ryzím vzorem.

Protože se na webu FOTBALISTÉ EXKLUZIVNĚ dozvídáte zajímavosti formou autentických povídání, rozprávěl Honza Řezníček sám o tom, co jej na Tomáši Rosickém upoutalo, jak jej viděl na vlastní oči nebo jak jej brání proti posměváčkům. Zároveň jde o hezký návrat do dětských let, kdy například zápasy sledoval se svým tátou.

Celá podoba pěkného povídání Honzy Řezníčka je níže. Přejeme příjemně strávený čas při čtení.


„Už odmala fandím Spartě, k čemuž mě přivedl táta. Vždycky jsme spolu koukali na zápasy, ať už ligové nebo pohárové. 

Pamatuju si, že jsem pokaždé studoval sestavu a soupisku Sparty, zajímal se o přestupy a vše kolem ní. Takže mi samozřejmě neuteklo, když za Spartu začal nastupovat Tomáš Rosický. Nevzpomínám si, jestli jsem ho registroval úplně od začátku, ale poslední sezonu (než odešel do zahraničí) už určitě. 

Jak jej mám v paměti? Jako mladého klučinu, který si tak rozumí s míčem a vlají na něm dres a trenky, jak je drobnej. Přesto pokaždé patřil na hřišti mezi nejlepší. Vždycky budu obdivovat jeho zrychlení s míčem, to jak si přebere balon a přímočaře míří dopředu. Stejně tak geniální přihrávky a fotbalové myšlení. Přezdívka „malý Mozart“ k Tomáši Rosickému sedí úplně přesně.

Nejvíc si pamatuju zápasy Ligy mistrů, na které jsem koukal s tátou a ten „malý klučina“ byl pokaždé hodně vidět. Někdy zápasy i rozhodoval. Vzpomínám si na duel na Arsenalu, kde sice Sparta prohrála, ale Tomáš Rosický vstřelil krásný gól po slalomu mezi protihráči.

Poté, co přestoupil do Dortmundu, jsem jej neměl možnost sledovat v televizi „živě“, takže jsem spíše jen registroval různé sestřihy ve zprávách nebo čistě výsledky. Nicméně vnímal jsem, jak se pořád zlepšuje. Myslím si, že měl velký podíl na tom, že Dortmund vyhrál titul. Svědčí o tom i obliba, jaké se u fanoušků těšil.

V tomto období se mi šance sledovat Tomáše Rosického naskýtala hlavně v reprezentaci. Bylo to v nejlepším období reprezentace, co já za svůj život pamatuju. Co hráč, to persona, což platilo už také pro Tomáše Rosického. Na EURO 2004 v Portugalsku byl jedním z tahounů týmu. Ještě dnes mě štve, že jsme ten turnaj nevyhráli, protože jsme byli jasně nejlepší. 

 

„Neskutečně moc ho obdivuji za to, jak se dokázal vždy vrátit.“

 

Vzpomínám si také na mistrovství světa v Německu a dva góly Tomáše Rosického proti USA. Po turnaji přestoupil do Arsenalu. Anglickou ligu jsem měl možnost sledovat a nikdy nezapomenu na zálohu Rosický, Fabregas, Hleb a Flamini. Troufnu si říct, že Arsenal hrál v této době nejlepší fotbal na světě. Bohužel zde začaly i zdravotní problémy Tomáše Rosického, které jej neopustily až do konce kariéry.

Neskutečně moc ho obdivuji za to, jak se dokázal vždy vrátit. Muselo to pro něj být těžké, když nemohl hrát někdy i déle než rok. Asi nikdo si to nedovede úplně představit, čím si musel projít. Udělalo na mě silný dojem, že se nevzdával a makal, aby zase hrál vrcholový fotbal. A ještě fascinující bylo, že když se vrátil, patřil na hřišti mezi nejlepší.

Kdo ví, kde mohl být, kdyby byl zdravý. Skoro všichni říkají, že například v Barceloně nebo v Realu Madrid. Můj názor je podobný. Hráčů s takovým herním myšlením, technikou, zrychlením s míčem i bez není mnoho a Tomáš Rosický v této kategorii patřil mezi nejlepší. 

Mám rád přesně tyto tipy fotbalistů a jejich hra je mi blízká. I proto, že sám hraju ve středu zálohy. Nejlepší bylo, když hrál Tomáš Rosický společně s Fabregasem.

V závěru angažmá v Arsenalu jsem tajně doufal, že se Tomáš Rosický vrátí ještě do Sparty a že jej uvidím ještě jednou hrát v české lize. Zpráva o jeho návratu mě proto velmi potěšila. Byla to bomba! 

Poté jsem si uvědomil, že jsem ho vlastně nikdy neviděl hrát naživo. Takže cíl byl jasnej.

Bohužel byl často zraněnej a bylo těžké vystihnout zápas, ve kterém by mohl nastoupit. Naštěstí se ale povedlo! Jeli jsme na Letnou na zápas Sparty s Plzní a Tomáš Rosický nastoupil asi na třicet minut. Jak ho celý stadion vítal, to bylo úžasné. Stejně tak to, jak oživil hru Sparty. Byl to ten Tomáš Rosický, jak jsem ho znal celou kariéru a jak si ho budu navždy pamatovat.

Nyní je mým hlavním cílem dostat se na jeho rozlučkový zápas v červnu na Letné. Doufám, že se mi to povede. A ještě tajně doufám, že dorazí i Cesc Fabregas :-)) Byla by to naprostá třešnička.

Závěrem chci zmínit, že nechápu lidi, kteří se Tomáši Rosickému posmívají kvůli jeho zraněním. Je to neuctivé a ubohé. Za to, co dokázal, si takové chování rozhodně nezaslouží. 

Pro mě je to osoba, která mě nesmírně inspiruje a obohacuje.“

 

Foto: Jan Zahnaš

Další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace