O projektu Kontakt


Zpět v čase: Jak si Lukáš Železník zahrál v Brazílii

čtvrtek, 10. 5. 2018 11:00 images/clanky/jako-trinactilety-si-zahral-v-brazilii-lukas-zeleznik-zavzpominal-na-zazitky-8.jpg

Jako nadějného dorostence jej zranění připravilo o stáž v anglickém Evertonu. Přesto Lukáši Železníkovi zůstaly z mládí vzpomínky na mimořádný zahraniční pobyt. Když mu bylo třináct let, podíval se se Zlínem do krajin, kde je kopačák smyslem života. Do Brazílie.

„Jeli jsme tam na tři týdny. Byla to pecka,“ vzpomíná v rubrice „Zpět v čase“ ligový útočník.

První část nevšedního poznání patřila fotbalovému turnaji. Ve městě Pindamonhangaba, které je rodištěm brazilského reprezentanta Luize Gustava, se vedle Zlína představilo dalších 63 týmů.

„Všechno to ale byly ročníky 1989, takže soupeři byli o rok starší. Včetně Sigmy Olomouc, která na turnaji také hrála. S ní jsme byli i ubytovaní,“ vybavil si Železník.

I přes mírný hendikep si mladí ševci vedli velmi slušně a postoupili ze skupiny. Lukáši Železníkovi přitom utkvěly v paměti některé střípky, při jejichž vyprávění se jen usmíval.

„První zápas jsme hráli se São Paulem, což byl jediný tým, který jsme v Brazílii znali. Byl to zahajovací zápas, který se hrál v devět večer místního času za deštivého počasí. Remizovali jsme 0:0 a mysleli jsme si, že už jsme velcí fotbalisti. Opak byl ale pravdou,“ glosoval zážitek.

„Další duel jsme hráli s indiány, kteří nevím už, odkud přesně byli, avšak vyhráli celý turnaj. Bylo super, jak se při rozehrávce všichni postavili na půlku, zatleskali si, pak normálně kopli balon dopředu a začali hulákat. Hleděli jsme na ně, co to je… To jsem viděl poprvé v životě. Zápas jsme prohráli 0:3,“ pokračoval Železník v povídání, ze kterého byl patrný údiv.

„Poté jsme zvítězili 2:1 s Corinthians a postoupili jsme. V dalším kole jsme dostali Botafogo, se kterým jsme prohráli, a tak jsme hráli o umístění. Vím, že jsme se probojovali mezi dvacet čtyři nejlepších týmů, což byl pro nás docela úspěch,“ uzavřel zlínský odchovanec část, která náležela fotbalu.

 

V Brazílii se hraje fotbal úplně všude.

 

Další dva týdny už si výprava z Baťova města užívala krás nejrozlehlejší a nejlidnatější jihoamerické země.

„Nejprve jsme týden strávili v Ubatubě, což je oblast blízko oceánu. Bylo to super. Jen tam někteří kluci dostali střevní potíže, tak to bylo trochu nepříjemné,“ poznamenal Železník. „Ale potom jsme zase jezdili na výlety. Podívali jsme se i do džungle a to byl další velký zážitek,“ dodal.

Tečku za nezapomenutelnými zkušenostmi udělaly mladým cestovatelům dvě největší brazilská města Rio de Janeiro a São Paulo. A zejména v Riu se královsky bavili.

„Navštívili jsme stadion Maracana, kde se do patra jelo výtahem, a v interiéru jsme mimo jiné viděli otisk nohou Pelého. Byl to fakt zážitek. Pak jsme jeli na sochu Ježíše a nakonec jsme šli na pláž Copacabana. Také jsme furt hráli fotbálky. Jednou dokonce o půlnoci na hřištích, které se nacházely v okolí šestiproudé cesty. Bylo vidět, že Brazílie je fotbalová země, fotbal se tam hraje úplně všude,“ zapůsobilo na zlínského srdcaře.

Exotické dobrodružství ozdobilo fotbalové mládí Lukáše Železníka. Zažil jej jen půl roku poté, co přišel do Zlína ze Slušovic a dodnes je za něj nesmírně vděčný, protože v jeho případě nebyla daleká cesta samozřejmostí.

„Že jsem ve třinácti letech mohl jet do Brazílie, za to můžu poděkovat hlavně rodičům, strýcům a obci Neubuz,“ doplnil skromný forvard.

Další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace